Specializace kraje – domény RIS 3 [1]

Vzhledem k odlišné oborové struktuře a zaměření výzkumných organizací a firem v Královéhradeckém kraji vychází návrh domén specializace ze tří typových situací:

a) Z přítomnosti oborů inovačního podnikání s nadkritickým množstvím výdajů na VaV, které odráží existenci vlastního VaV centra nebo nákup výsledků VaV od firem a výzkumných organizací mimo region. Tyto VaV vstupy firmy následně využívají ve výrobě, která se promítá do ekonomických ukazatelů kraje.

nebo

b) Z přítomnosti směrů výzkumné specializace, které sice spolupracují více s aplikační sférou/konečnými veřejnými uživateli mimo region (např. protože v kraji není dostatečné množství vhodných firem), ovšem ke konkurenceschopnosti KHK mohou přispívat přes produkci/lákání kvalitních VaV lidských zdrojů, zaměstnanost, tržby z komercializace svých VaV výsledků nebo jejich uplatněním veřejnými uživateli (např. armáda nebo zdravotní péče).

nebo

c) Z oborové shody zaměření výzkumných organizací a ekonomické specializace v regionu, ke které dochází jenom v několika málo nikách.

K aktualizaci oborů specializace byla využita především tato primární a sekundární data:

  • ukazatele v členění dle oborů ekonomických činností CZ-NACE
    • podnikové výdaje na výzkum a vývoj (odráží kritickou masu firem se strategií založenou na VaV)
    • tržby odvětví
    • počet zaměstnanců (VaV, celkem)
    • statistika investičních pobídek
    • dopočítané lokační kvocienty (tržby podniků, zaměstnanost)
  • úspěšnosti realizace domácích a mezinárodních VaVaI projektů
  • trendy oborové publikační výkonnosti pracovišť výzkumných organizací v České republice (IDEA CERGE)
  • bibliometrická data (RIV body)
  • data o činnosti Center transferu technologií
  • závěry mapování inovačních kapacit Královéhradeckého kraje
  • výstupy jednání se zástupci výzkumných organizací
  • výstupy jednání Krajských inovačních platforem
  • závěry jednání ad hoc pracovních skupin pro aktualizaci krajských RIS3 domén
  • připomínky Rady pro výzkum, vývoj a inovace Královéhradeckého kraje.

Na rozvoj domén specializace jsou průřezově soustředěny jednotlivé strategické/specifické cíle definované v rámci jednotlivých horizontálních klíčových oblastí změn A až D v návrhové části.

1 Výroba dopravních prostředků a jejich komponent

Výroba osobních automobilů a ekosystém dodavatelů se v ČR koncentruje v území trojúhelníků Praha – Liberec – Hradec Králové a Uherské Hradiště – Olomouc – Ostrava. Tato doména má vysoký podíl na krajských tržbách průmyslu a zaměstnanosti. Významně se podílí na objemu realizovaných investičních pobídek v kraji (66,2 %) a vykazuje vyšší podíl na firemních výdajích na výzkum a vývoj. K hlavním trendům patří pokračující tlak firem na snižování nákladů a zvyšování efektivity výroby ve vlastních továrnách i u dodavatelů prostřednictvím pokračující robotizace, automatizace a digitalizace výroby. Prvky průmyslu 4.0 jsou v této doméně zaváděny asi nejrychleji ze všech oblastí.

Doména je založena primárně na firmách, nikoliv na výzkumných organizacích v kraji. Obsahově je zaměřena zejména na vývoj/ výrobu osobních automobilů, výzkum/vývoj/konstrukci a výrobu jejich komponent (např. převodovky, brzdové systémy, karosářské díly, zámky, airbagy, elektronické komponenty, čalounění, úpravy sanitních vozidel), vývoj a výrobu pryžových a plastových výrobků a dále na vývoj (včetně prototypování), konstrukci a testování celků a dílčích komponent s využitím informačních technologií. Dalším segmentem je vývoj nových kompozitních materiálů, vývoj a výroba ultralehkých letadel a bezpilotních prostředků.

2 Strojírenství a investiční celky

Strojírenství má v kraji dlouhou tradici v mnoha oborech, které lze přes jistou heterogenitu seskupit do následujících okruhů. Tato doména má vysoký podíl na krajských tržbách průmyslu, zaměstnanosti a výdajích firem na výzkum a vývoj. V oblasti strojírenství patří k aktuálním trendům nasazování a rozšiřování multifunkčních strojů, robotů a schopnosti strojů komunikovat mezi sebou navzájem a s datovým centrem firmy/spolupracující firmy. Téma Průmyslu 4.0 nyní v oblasti výrobních strojů směřuje k tvorbě a sdílení velkých dat, využívání senzoriky a k monitorování stavu strojů a diagnostice. Doména je založena primárně na firmách (spolupráce s vnějším okolím), nikoliv na výzkumných organizacích v kraji. Prvním segmentem je vývoj a výroba dílů (např. hydraulika, převodovky) a strojů, zejména textilních, tiskařských, zemědělských (včetně využití v precizním zemědělství), lesnických, kovoobráběcích a strojů pro těžbu, dobývání, stavebnictví a sváření. Druhým okruhem je engineering, projektování, výroba a dodávky investičních celků zejména pro stavebnictví, farmaceutický, potravinářský průmysl, chemický a petrochemický průmysl, energetiku (např. větrné elektrárny, soustavy výměny tepla, kotle), ekologické systémy a potravinářský průmysl. Specifickou oblastí je slévárenství, obrábění slitin a kovodělné výrobky. Průřezově se doména zaměřuje na vývoj nových strojírenských materiálů/konstrukcí a na prototypování pomocí pokročilých metod (např. 3D tisk).

3 Nové textilní materiály pro nové multidisciplinární aplikace

Tato doména má vysoký podíl na krajských tržbách průmyslu, zaměstnanosti a výdajích firem na výzkum a vývoj. Je založena primárně na firmách (spolupráce s výzkumnými organizacemi a firmami hlavně z Libereckého a Pardubického kraje, propojení textilního triple helix napříč třemi kraji NUTS 2 Severovýchod, pokrývá celý řetězec výzkum-vývoj-mezinárodně tržně uplatnitelná produkce a představuje podstatný podíl na zaměstnanosti a tržbách textilního sektoru ČR) a v menší míře na výzkumných organizacích v kraji (posilovaných výzkumnými a akademickými pracovišti sousedních spolupracujících regionů). Doména se zaměřuje zejména na výzkum, vývoj a výrobu textilních materiálů při využití funkcionalizace (včetně nano a biotechnologických postupů), cesty k nastupujícím smart-textiliím a nových ekologicky šetrných postupů zušlechťování a barvení. Dalším segmentem je tkaní textilií, textilní zušlechťování včetně konfekčního zpracování a oblast technických a netkaných textilií. Řeší udržitelnost surovinových zdrojů a nástup k oběhové ekonomice (circular economy). Vazby na evropskou strategii rozvoje TOP zajišťuje propojení formou účasti v evropské síti RegioTEX. Doplňkově se doména zaměřuje také na poskytování odborného poradenství při exportu na specifické zahraniční textilní trhy.

4 Elektronika, optoelektronika, optika, elektrotechnika a IT

Tato doména má vysoký podíl na krajské zaměstnanosti a výdajích firem na výzkum a vývoj. Je založena jak na firmách, tak na výzkumných organizacích v kraji s vysokou diverzifikací výrobkové struktury. Co do aktuálních technologických trendů se doména zaměřuje například na internet věcí, bigdata a automatizaci/digitalizaci výroby nebo služeb.

První segmentem je výzkum/vývoj a výroba zejména elektrických (např. elektromotory, rotační stroje, generátory, transformátory, vodiče, kabely, rozvodná a kontrolní zařízení, spínací technika), elektronických (kondenzátory, mikroelektronika) a elektroinstalačních zařízení a součástek. Doplňkově se zaměřuje na vývoj a výrobu pryžových/plastových výrobků pro elektrotechnický průmysl. Druhým segmentem je průmyslová automatizace, včetně měřících, regulačních, zkušebních a navigačních přístrojů. Dalším segmentem je oblast zaměřená na výrobu, vývoj a výzkum speciálních optických a optoelektronických součástek, modulů a zařízení, zahrnující zejména vláknové lasery, výzkum a vývoj pasivních prvků pro diagnostiku a terapii optickými vlnovody včetně optických sensorů a komunikace ve viditelné oblasti spektra (náhrada mikrovlnných bezdrátových komunikací optickou komunikací). Probíhá stabilní spolupráce s ústavy Akademie věd a dalšími výzkumnými organizacemi.

V rámci IT se jedná zejména o vývoj softwarových řešení (např. B2C, controlling, MIS, databázové systémy), zpracování velkých dat, aplikaci znalostních a mobilních technologií v různých oborech, smart senzory a jejich aplikace. V regionu začíná mezioborová spolupráce ICT v biomedicíně zaměřená na cloudová řešení v biomedicíně, paralelní výpočty, umělé neuronové sítě a vývoj zdravotnických prostředků.

5 Léčiva, zdravotnické prostředky, zdravotní péče a ochrana zdraví

V této oblasti jsou koncentrovány klíčové kapacity především veřejného výzkumu regionu. Dochází k uplatnění výsledků jak soukromými, tak veřejnými uživateli (např. armáda nebo zdravotní péče). Tato doména je také založena na několika firmách s vlastním výzkumem/vývojem, vykrývajícími specifické tržní niky; vykazuje vyšší podíl na firemních výdajích na výzkum a vývoj. Probíhá intenzivní spolupráce výzkumných organizací a firem.

Prvním segmentem je zejména výzkum a vývoj léčiv, lékových forem, potravních doplňků (včetně funkčních potravin) a oblast toxikologie (např. analýza toxinů v potravinách, v ovzduší a v pitné vodě).  Zde dochází ke spolupráci s aplikačním sektorem, transferu technologií, smluvnímu výzkumu včetně společných patentů.

Dalším segmentem je oblast zdravotnických prostředků, pomůcek, lékařských a diagnostických nástrojů a přístrojů. Zde působí v regionu několik firem úspěšně vykrývajících tržní niky a zároveň se jedná o zaměření některých výzkumných organizací provádějících smluvní výzkum a transfer technologií.

Dalším segmentem je vojenský zdravotnický výzkum, kde je konečným uživatelem Armáda ČR a zdravotnický systém, ale zároveň probíhá kooperace s firmami. Jedná se zejména o oblast antidot (výzkum a vývoj antidot proti chemickým zbraním), kde je výzkum realizován také mimo vojenský segment. Dále o biodozimetrii (výzkum nových markerů pro kvantifikaci ozáření), vakcinaci (výzkum nových vakcinačních postupů založených na nanotechnologiích) a detekční přístroje (výzkum, vývoj a výroba detekčních přístrojů bojových látek).

Navazujícím segmentem je oblast lékařské peče, kde se jedna zejména o výzkum v oblasti civilizačních chorob postihujících kardiovaskulární a gastrointestinální systém, onkologii, onkochirurgii, hematoonkologii a oblast personalizované medicíny a problematiky s věkem spojených onemocnění. Zde je uživatelem výstupů jak zdravotnictví, tak probíhá transfer výsledků do aplikační sféry. Návazně se doména zaměřuje na výzkumné aktivity v oblasti péče o seniory.

Segment medicínských aplikací nanotechnologií a biotechnologií je sdílen s Pardubickým krajem. Společný segment specializace je zaměřen zejména na regenerativní medicínu, tkáňové inženýrství, nosiče léků a na hodnocení zdravotní bezpečnosti nanočástic. Regionální aktivita v oblasti medicínských aplikací, nanotechnologií a biotechnologií je jedna z nejsilnějších a také nejúspěšnějších v rámci celé ČR. V regionu vzniklo nebo má sídlo několik farmaceutických a nano a biotech. firem, které svým významem často přesahují hranice ČR. V Královéhradeckém kraji ve výzkumu a aplikacích medicinských biotechnologií aktivně působí Lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy, Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany, Univerzita Hradec Králové a Fakultní nemocnice Hradec Králové. Působení veřejné a soukromé sféry zasahuje do oborů tvorby nových léčiv, preklinického výzkumu, medical devices, nanotoxikologie, informatiky v biomedicíně a v neposlední řadě je potřeba zmínit i vivárium s možností testování medicínských aplikací na laboratorních zvířatech (včetně velkých laboratorních zvířat).  V Pardubickém regionu se tradičně nachází silná biochemická průmyslová základna v oblasti medicínských aplikací, a to jak v oblasti syntetické chemie, tak v technologiích přípravy bioaktivních materiálů. Dále pak Univerzita Pardubice tradičně zahrnuje unikátní katedry a ústavy na zvlákňování biologicky aktivních polysacharidů a jejich spojování s biologicky aktivními látkami, bioanalytické laboratoře s excelentním světovým ohlasem, možnosti testování v biochemických laboratořích apod. Nanobiomedicínské technologie vyžadují rovněž konstrukci nových technologických aparátů, například aparátů pro zvlákňování a přípravu tkanin z mikro a nanovláken, aparátů pro přípravu krytů ran, scaffoldů, diagnostiku, zpracování dat apod.  Vedle těchto nástrojů vyžadují nanobiomedicínské technologie též pokročilé metody pro hodnocení zdravotní bezpečnosti vyráběných produktů a pro možnosti jejich eliminace z organismu. Aktivní průmyslová a VaV základna regionu v oblasti textilu, textilních strojů, speciálních výrobních zařízení, elektrotechniky a ICT vytváří dobré podmínky pro rozvoj těchto aplikací a do budoucna je i příležitostí pro rozvoj nových inovačních firem v technologických doménách vzniklých na bázi related variety.  Oblast bio a nanotechnologií a jejich aplikace v medicíně jsou celosvětově jedním z nejrychleji rostoucích trhů. Vzhledem ke svému socioekonomickému potenciálu (stárnutí populace, léčba/prevence civilizačních chorob, bezpečnost atp.) se také jedná i o jednu z priorit běžícího programu Horizont 2020.

6 Pokročilé zemědělství a lesnictví

Tato doména je založena na aktivitě výzkumných organizací s aplikačním potenciálem jak v soukromé, tak i veřejné sféře. Dále vykazuje vyšší podíl na firemních výdajích na výzkum a vývoj. Obsahově je zaměřena zejména na ovocnářský výzkum a vývoj (šlechtění, genofondy, kryobanka, biotechnologie, molekulární genetika, molekulární testování patogenů). Velký tržní, respektive inovační dopad v mezikrajovém, celostátním, ale nejvíce ve světovém měřítku, přináší transfer výsledků šlechtění. Speciálně exportní politika s licencemi na pěstování moderních odrůd třešní je nejúspěšnější. Síť partnerů je dnes zastoupena na všech kontinentech. S ohledem na to, že ovocnářský výzkum sídlící v našem kraji je jediný svého druhu v ČR, dá se říci, že oborové výdaje na výzkum v ovocnářství směřují takřka výhradně do KHK. Dále je zaměřena na biotechnologie a aplikovaný výzkum pěstování lesa, kde konečným uživatelem výstupů je v převážné většině veřejná správa (Ministerstvo zemědělství, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Ovocnářská unie ČR, Ústav pro hospodářskou úpravu lesů). Mezi uživatele většinou veřejně přístupných výstupů patří také vlastníci lesa a v lesích hospodařící subjekty (Lesy ČR, Vojenské lesy a statky s.p., soukromí vlastníci, lesní majetky měst a obcí apod.). Pro zařazení domény svědčí následující argumenty:

  • Aplikovaný výzkum a vývoj (např. využití nanotechnologií a precizního zemědělství v ovocnářství) s přímým dopadem do uživatelské sféry
  • Potřeba rozvoje Ovocnářského výzkumného institutu
  • Transfer inovovaných technologií a nových odrůd v tuzemsku i zahraničí
  • Cyklicky jsou vydávány certifikované metodiky pro ovocnářskou a lesnickou pěstební praxi
  • Na základě mezinárodních dohod se nově vyšlechtěné odrůdy testují v odlišných podmínkách zemí EU i světa
  • Možnosti mezioborové spolupráce do biomedicíny (funkční potraviny) a textilního sektoru (pěstování ovocných dřevin), zemědělství (agroforestry) a krajinářství (životní prostředí v obcích a městech a ve volné krajině).

[1] Zaměření domén je potřeba chápat jako dynamický proces, kdy krajské implementační struktury RIS3 průběžně sledují reálný vývoj výzkumných a ekonomických specializací a mohou tuto kapitolu dle potřeby aktualizovat. 

Přeskočit na hlavní navigaci