Výzkum a vývoj v kraji, inovační podnikání

Klíčové charakteristiky

Mnoho statistik popisujících regionální inovační a výzkumný systém Královéhradeckého kraje má v absolutních hodnotách v čase rostoucí trend, ale v mezikrajském srovnání se pozice kraje zhoršuje. To se týká především výdajů na výzkum a vývoj a počtu zaměstnanců ve výzkumu a vývoji. Veřejná výzkumná sféra je zaměřena především na life sciences (lékařské obory, vývoj léčiv), s důležitým podoborem ve formě vojenského výzkumu a dále na zemědělský výzkum a ICT. V menší míře je skrze pobočky veřejných výzkumných organizací zastoupen výzkum v oblasti gnotobiotiky, lesnictví, radiační ochrany a živočišné výroby. Výzkumné organizace spolupracují v regionu s několika podniky, které působí ve shodných oborech, ve kterých si našly specifické niky a vykazují vysokou výzkumnou/inovační aktivitu. Těchto firem je v kraji přítomno podkritické množství (ve smyslu podílu na krajských podnikových výdajích na výzkum a vývoj), což vede ke spolupráci krajských výzkumných organizací s firmami především mimo Královéhradecký kraj. Ve firemní sféře je podstatná část výzkumných a vývojových aktivit realizována v oborech elektro/elektrotech/ICT, automotive, strojírenství, textil, pryž/plast. I když dochází k postupnému zlepšování a upgradingu (s tím, jak se vyčerpává lokalizační faktor levné pracovní síly v kraji a zvyšuje důvěra mateřských organizací v „český“ výzkum a vývoj), stále se mnoho podniků pod zahraniční kontrolou soustředí na aktivity s nižší přidanou hodnotou v nižších patrech hodnotového řetězce. Velké podniky pod domácí kontrolou s výdaji na výzkum a vývoj jsou přítomny v oborech jako je textilní průmysl, strojírenství mimo automotive, ICT, obalové technologie nebo elektronika. Obecně podniky v kraji málo spolupracují s krajskými výzkumnými organizacemi buď z důvodu různého oborového zaměření, nebo nemají strategii založenou na VaV, ale spíše založenou na zvyšování produktivity (pozice optimalizátora) a spolupracovat s výzkumnými organizacemi tak de facto nepotřebují. Z hlediska dlouhodobé strategie udržitelného rozvoje a s nástupem znalostní ekonomiky je ale tato podniková strategie nepostačující a povede k intenzivnější orientaci na systémový výzkum/vývoj se zapojením multidisciplinarity řešení.

Aktivněji je tak realizována spolupráce firem se středními školami než s vysokými školami v kraji, jelikož v kraji nejsou přítomny vysokoškolské obory technického směru.

Zprostředkující subjekty jsou zastoupeny několika inovačními centry a dvěma centry pro transfer technologií; v kraji má sídlo několik aktivních klastrů (obaly, kámen), jejichž členové také vyvíjejí výzkumné aktivity. Některé firmy jsou zapojeny do klastrů se sídlem mimo kraj.

Hlavní statistiky výzkumu, vývoje a inovací

Výdaje na výzkum a vývoj se mezi lety 2006 až 2016 v Královéhradeckém kraji zvýšily na 1 808 mil. Kč (11. pozice v mezikrajském srovnání). Podíl výdajů na VaV na HDP kraje vzrostl mezi lety 2006 a 2016 o 0,17 % na 0,82 %, což představuje pro kraj 11. pozici v mezikrajském srovnání. Průměrná hodnota za ČR činila ve 2016 1,68 % a vyšší hodnoty dosáhly pouze kraje Jihomoravský (2,91 %), Praha (2,32 %), Středočeský (2,02 %) a Liberecký (1,71 %) Největší podíl těchto výdajů byl realizován podnikatelským sektorem (76,1 % ve 2016). Vysokoškolský sektor realizoval v roce 2016 22,5 % těchto výdajů.

V evropském rámcovém programu na podporu výzkumu, vývoje a inovací Horizont 2020, realizují subjekty se sídlem v Královéhradeckém kraji celkem 10 projektů (stav k 3/2018). Obecně je účast organizací z České republiky v tomto mezinárodním prestižním programu nízká. Co do témat je nejvíce prostředků krajských projektů zacíleno na ICT (61,9%), textilní průmysl – životní prostředí, pokročilé materiály (12%), akce Marie Curie (10,3 %), zdraví (7,8 %) a pokročilou výrobu (6,6 %), což je v souladu s krajskými RIS3 doménami.

V rámci programů Technologické agentury ČR, se subjekty se sídlem v Královéhradeckém kraji podílely, v roli hlavních příjemců projektů realizovaných nebo ukončených v letech 2015-2018, na celkovém objemu prostředků ze 2,4 % (619 mil. Kč), což odpovídá 10. pozici v mezikrajském srovnání. Žadatelé byly nejúspěšnější v čerpání programů Alfa, Gama a Zéta (vždy 6. pozice v mezikrajském srovnání dle podílu na celkovém objemu realizovaných prostředků daného programu). V programu Omega 9. pozice a Epsilon pak 12. pozice v mezikrajském srovnání. Co do počtu realizovaných projektů se Královéhradecký kraj podílel na celkovém počtu ze 2,4 % (37 projektů; 11. pozice v mezikrajském srovnání).

V rámci realizace programu TRIO Ministerstva průmyslu a obchodu (2016–2021), který je zaměřen na podporu firemního aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje v souvislosti s klíčovými technologiemi (KET), se subjekty se sídlem v Královéhradeckém kraji podílely na celkovém objemu přidělených dotací ze 6,8 % (237 mil. Kč), což odpovídá 5. pozici v mezikrajském srovnání. Oborové zaměření projektů bylo různorodé s mírnou převahou biotechnologií a elektroniky, optoelektroniky a IT.

Objem celkových výdajů projektů realizovaných v kraji v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost byl ke konci roku 2017 nejvyšší v programech podpory Inovace, Aplikace, ICT/sdílené služby a Potenciál.

Počet zaměstnanců ve VaV (FTE) byl ve sledovaném období rostoucí. Průměrně se však kraj podílel na celkových počtech ČR z 3 %, což odpovídá 11. pozici v mezikrajském srovnání.  Počet výzkumných pracovníků (FTE) byl ve sledovaném období rostoucí (932 FTE ve 2016), ale v mezikrajském srovnání odpovídá podílu 2 %, což představuje 11. pozici. Podíváme-li se na počet zaměstnanců ve VaV dle jednotlivých sektorů (podnikatelský, vládní, vysokoškolský), pohybuje se Královéhradecký kraj v mezikrajském srovnání v roce 2016 na průměrných až podprůměrných pozicích. V případě zaměstnanců VaV v podnikatelském sektoru připadají na Královéhradecký kraj 4 % z celkového počtu VaV zaměstnanců tohoto sektoru. Ve vládním sektoru jsou to pouze 0,4 % zaměstnanců VaV a ve vysokoškolském sektoru tvoří podíl Královéhradeckého kraje na VaV zaměstnancích v ČR 2,9 %. I přes pozitivní vývojový trend v počtech zaměstnanců ve VaV v Královéhradeckém kraji, kdy se ve všech třech sektorech za posledních deset let počet zaměstnanců VaV téměř zdvojnásobil, patří Královéhradecký kraj v těchto statistikách spíše k průměrným až podprůměrným krajům. Pro úplnost uvádíme údaje za soukromý neziskový sektor, kde nadpoloviční většina všech zaměstnanců VaV připadá na Prahu, v Královéhradeckém kraji to je pak necelé 1 % zaměstnanců v rámci celé ČR.

Rozdělení zaměstnanců VaV v Královéhradeckém kraji z pohledu převažující ekonomické činnosti vypovídá o vysoké koncentraci zaměstnanců do průmyslu a stavebnictví, kde pracuje 42,5 % všech VaV zaměstnanců v kraji. Následují oblasti vzdělávání, profesní, vědecké a technické činnosti a informační a komunikační činnosti, které mají shodně kolem 15 % pracovníků VaV. Pod hranicí 5 % spadají ostatní odvětví služeb, zdravotní a sociální péče a kulturní, zábavní a rekreační činnosti. Nejméně zaměstnanců VaV pracuje v zemědělství (0,3 %).

Dle statistiky zaměstnanců podle mezinárodní klasifikace CZ – ISCO, pro kód 21 - Specialisté v oblasti vědy a techniky, pracovalo v období 2011 – 2015 v Královéhradeckém kraji průměrně 5000 osob, což odpovídá podílu 4,8 % na počtu všech pracovníků v ČR v této kategorii (7. pozice v mezikrajském srovnání). Podíl pracovníků této kategorie na celkovém počtu zaměstnaných osob v kraji činil za sledované období 2011 – 2015 průměrně 2 %, což bylo pod průměrem ČR (2,2 %). V roce 2015 byl tento podíl 2,4 % (5. pozice v mezikrajském srovnání). Nad hodnotou za celou ČR (2,4%) se umístila pouze Praha (4,9%) a Jihomoravský kraj (3 %). Průměrná hrubá měsíční mzda i medián mezd pracovníků této kategorie v Královéhradeckém kraji se ve sledovaném období 2011–2015 pohyboval pod průměrem ČR (průměrně 11. pozice v mezikrajském srovnání). V roce 2015 činila průměrná hrubá měsíční mzda v této kategorii kraji 36 846 Kč (průměr ČR 41 412 Kč; 10. pozice v mezikrajském srovnání) a medián mezd 33 972 Kč (průměr ČR 36 352 Kč; 8 pozice v mezikrajském srovnání).

K dalším statistikám, které vypovídají o rozvoji inovačního prostředí kraje, patří patentová aktivita subjektů působících v regionu. K ochraně svých myšlenek a výsledků využívají patenty nejen velké průmyslové podniky, ale také malé a střední podniky nebo výzkumné organizace. Ke statistickým údajům patentové aktivity je však nutno přistupovat obezřetně, neboť mnohé průzkumy naznačují, že některé subjekty vlastní patenty zejména kvůli reputačním důvodům nebo část patentů není využívána pro průmyslové nebo komerční účely např. z důvodů blokování konkurence. Ke konci roku 2016 bylo v Královéhradeckém kraji uděleno 139 patentů, což náš kraj řadí na sedmé místo v mezikrajském srovnání. Podíváme-li se na srovnání v letech 2006 a 2016, došlo ve většině krajů k nárůstu počtu udělených patentů. V Královéhradeckém kraji to bylo téměř trojnásobné zvýšení z 11 patentů v roce 2006 na 32 patentů v roce 2016. Patentová aktivita z pohledu typu přihlašovatele (podniky, fyzické osoby, veřejné výzkumné instituce, veřejné vysoké školy) hovoří jednoznačně ve prospěch podniků. V roce 2016 bylo v Královéhradeckém kraji uděleno 24 patentů z celkových 32 právě podnikům. Pět patentů pak připadalo na fyzické osoby a tři patenty na veřejné vysoké školy.

Patentová ochrana není jedinou vhodnou formou ochrany jedinečných technických řešení. Je možné si zvolit i jednodušší, rychlejší a méně nákladnou ochranu, než je ochrana patentem, a to ochranu tzv. užitným vzorem. Přihlašovatelé z Královéhradeckého kraje mají registrováno k 31. 12. 2016 celkem 337 platných užitných vzorů. Podobně jako v případě patentů bylo v rámci Královéhradeckého kraje v roce 2016 registrováno nejvíce užitných vzorů podniky (66 %), následovaly fyzické osoby (29%), veřejné vysoké školy se podílely třemi procenty a na ostatní subjekty připadly dvě procenta z celkově registrovaných užitných vzorů.

K patentům a užitným vzorům je možné poskytovat licence. Licenční smlouva nabývá účinnosti zápisem do příslušného rejstříku Úřadu. Při licencování může být poskytovateli licence vyplacena jednorázová suma nebo opakované platby. V roce 2016 se Královéhradecký kraj řadil k aktivnějším krajům z pohledu počtu poskytnutých licencí na patenty a užitné vzory (17 poskytnutých licencí 4 poskytovateli). Nepočítáme-li Prahu, která se v této statistice vymyká, bylo v našem kraji v roce 2016 poskytnuto 17 licencí v celkové hodnotě 48 mil. Kč, což Královéhradecký kraj řadí na páté místo v mezikrajském srovnání v počtu poskytnutých licencí a první místo (Praha 3,2 mld. Kč) v přijatých licenčních poplatcích.

Podíl VaV pracovišť v Královéhradeckém kraji na celkovém počtu VaV pracovišť v ČR se dlouhodobě pohybuje kolem 5 % (6. pozice v mezikrajském srovnání, počet 143 v roce 2016). 89,5 % těchto pracovišť bylo ve 2016 v podnikatelském sektoru, 5,6 % v sektoru vysokoškolském, 4,2 % ve vládním sektoru a 0,7 % v soukromém neziskovém. Více než 63 % jich ve 2016 působilo v průmyslu a stavebnictví (sekce B až E dle CZ-NACE) a celkem 5 v CZ-NACE 72 Výzkum a vývoj (11. pozice v mezikrajském srovnání, podíl 2,1 % na těchto pracovištích v ČR). Tematicky byla ve 2016 zastoupena pracoviště v oborech přírodních/technických věd (80,4 %), zemědělských věd (9,1 %), lékařských věd (6,3 %) a sociálních/humanitních věd (4,2%).

Aktivita výzkumných organizací, vyjádřená RIV body získanými v roce 2016, byla nejvyšší u Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy (24 894,39), Univerzity Hradec Králové (22 072,71), Fakultní nemocnice Hradec Králové (15 152,77), Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové (13 992,25) a dále u Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity Obrany (7 724,96) a Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského Holovousy (3 647,24).

Dle analýzy trendů oborové publikační výkonnosti pracovišť výzkumných organizací v České republice v letech 2008-2014 existuje nejvyšší podíl krajských výzkumných organizací v oborech EC-imunologie, FK -gynekologie/porodnictví, FR - farmakologie/lékárnická chemie, FM – hygiena, KA – vojenství, CB – analytická chemie a GC – pěstování rostlin.

Prostřednictvím užší spolupráce firemní sféry s výzkumnými organizacemi zvyšují firmy svoji technologickou úroveň. Komercializace duševního vlastnictví výzkumných organizací tak přímo podporuje inovační potenciál firemní sféry. Finanční zhodnocení duševního vlastnictví výzkumných organizací probíhá např. prostřednictvím licenčních smluv, prodejem duševního vlastnictví, podílu na spin-off společnosti apod. Proces komercializace výsledků výzkumu a vývoje je podporován zřízenými centry transferu technologií. Tato centra poskytují komplexní podporu procesu komercializace výsledků výzkumu a vývoje. V Královéhradeckém kraji působí při Lékařské fakultě v Hradci Králové a Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové Centrum pro přenos poznatků a technologií. Jako společné pracoviště pro výzkumníky Fakultní nemocnice Hradec Králové, Univerzity Hradec Králové a Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany vzniklo v roce 2012 ve Fakultní nemocnici Hradec Králové Centrum transferu biomedicínských technologií. Centrum transferu biomedicínských technologií mezi lety 2014 a 2016 podalo celkem 10 přihlášek vynálezů a uděleno mu bylo 7 patentů. Příjmy z realizovaného smluvního výzkumu za stejné časové období činily v součtu 246,2 mil. Kč. Výkony za Centrum pro přenos poznatků a technologií Univerzity Karlovy jsou uvedeny za celou Univerzitu Karlovu. Z dostupných statistik nelze tyto údaje rozklíčovat na jednotlivé fakulty. Za období 2014 – 2016 podalo centrum celkem 68 přihlášek vynálezů, bylo mu uděleno 36 patentů a prodalo 12 licencí. Příjmy Centra pro přenos poznatků a technologií Univerzity Karlovy ze smluvního výzkumu mezi lety 2014–2016 činily 56,2 mil. Kč a finanční objem prodaných licencí za stejné časové období činil 4 mil. Kč.

Mapování inovační kapacity v Královéhradeckém kraji

Centrum investic, rozvoje a inovací v rámci projektu Smart akcelerátor Královéhradeckého kraje realizovalo v roce 2018 hloubkový průzkum mezi vybranými firmami se sídlem v Královéhradeckém kraji, které patří mezi významné ekonomické subjekty z pohledu jejich výkonů, tržní pozice nebo výše výdajů na výzkum a vývoj. Cílem dotazníkového šetření bylo zmapovat firemní inovační prostředí Královéhradeckého kraje z důvodu správného navržení nových nebo nastavení stávajících nástrojů inovační politiky Královéhradeckého kraje. Výsledky dotazníkového šetření slouží také jako jeden ze vstupů v rámci procesu aktualizace krajské výzkumné a inovační strategie – tzv. krajské RIS3 strategie. Dotazníkové šetření bylo realizováno za přímé podpory a pod záštitou Technologické agentury ČR, která poskytla jednotnou metodiku INKA, a navazovalo na již realizované mapování inovační kapacity v Královéhradeckém kraji v roce 2014. Výběr firem probíhal na základě kritérií charakterizujících dané firmy z pohledu dynamiky růstu výkonů, hlavních oborů podnikání shodných s obory v krajské RIS3 strategii, počtu zaměstnanců nebo velikosti výdajů na výzkum a vývoj. Základní soubor tvořilo 60 firem se sídlem v Královéhradeckém kraji, které splňovaly kritické hodnoty pro výše uvedená kritéria. Výběrový soubor mělo tvořit, dle metodiky INKA, minimálně 30 firem. V případě Královéhradeckého kraje proběhly rozhovory v 31 firmách.

Nejpočetnější skupinou dotazovaných firem byly firmy s hlavním oborem činnosti 26 - Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů dle CZ-NACE. V rámci krajské RIS3 strategie spadají do domény Elektronika, optoelektronika, optika, elektrotechnika a IT. Do této domény patří také tři firmy s oborem hlavní činnost 62 Činnosti v oblasti informačních technologií a dvě firmy s CZ-NACE 27 Výroba elektrických zařízení a firma s CZ-NACE 23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků.

Oborová doména RIS3 Nové textilní materiály je v šetření zastoupena třemi firmami s hlavním oborem činnosti CZ-NACE 13 Výroba textilií.

Tři firmy s hlavním oborem činnosti CZ-NACE 25 Výroba kovových konstrukcí, výrobků, kromě strojů a zařízení spadají pod oborovou doménu Strojírenství a investiční celky. Do této domény spadají také dvě firmy s hlavním oborem CZ-NACE 28 Výroba strojů a zařízení j. n.

Oborová doména krajské RIS3 strategie Léčiva, zdravotnické prostředky a lékařská péče má v šetření zastoupení dvou firem s hlavním oborem činnosti CZ-NACE 21 Výroba základních farmaceutických výrobků a přípravků, jedné firmy s CZ-NACE 72 Výzkum a vývoj a jedné firmy s CZ-NACE 32 Ostatní zpracovatelský průmysl.

Oborová doména Pokročilé zemědělství a lesnictví je reprezentována firmou s CZ-NACE 20 Výroba chemických látek a přípravků a firmou s hlavním CZ-NACE 72 Výzkum a vývoj.

Do výběrového souboru byla dále zařazena firma s hlavním oborem činnosti CZ-NACE 22 Výroba pryžových a plastových výrobků, která svou produkcí zaměřenou na automobilový průmysl spadá pod krajskou doménu RIS3 Výroba dopravních prostředků a jejich komponent. Tato doména je reprezentována zároveň subjektem s CZ-NACE 29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů, návěsů a subjektem s CZ-NACE 30 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení.

Mimo krajské RIS3 domény byly do šetření zařazeny firmy s následujícími hlavními obory činnosti CZ-NACE: 10 Výroba potravinářských výrobků, 71 Architektonické, inženýrské činnosti; technické zkoušky, analýzy, 16 Zpracování dřeva, výr. dřev. a příb. výrobků, kromě nábytku.

Jednou ze sledovaných kategorií v rámci dotazníkového šetření byla pozice firmy v rámci globálních produkčních sítí. Označení Tier 1, 2 je specifické rozdělení dodavatelů používané v průmyslu a značí, do které fáze dodavatelského řetězce daná firma dodává své komponenty. Integrátor dodává hotový produkt (např. výrobce aut, dodavatel výrobní linky/stroje apod.) Dodavatel Tier 1 dodává celý modul k finálnímu výrobku/službě (např. světlomet, ucelenou součást výrobní linky apod.). Dodavatel Tier 2 dodává dílčí součástky jako např. plastový díl ke světlometu nebo ozubená kola do výrobní linky. Více než polovina firem zařazených do výběrového souboru se nachází v pozici tzv. integrátora. Obecně lze konstatovat, že čím výše se firma v dané produkční síti nachází, tím větší je její podnikatelská autonomie a možný prostor pro inovace. Čím nižší pozici v rámci globální produkční sítě firma zastává (Tier 1 – 22,6 % firem, Tier 2 – 19,4 % firem v dotazníkovém šetření), tím je prostor k inovacím menší a její inovační úsilí je směřováno spíše k inovacím nižších řádů. Mezi integrátory se v rámci dotazníkového šetření řadí firmy zabývající se výrobou jednoúčelových strojů, výrobou zdravotnických prostředků a pomůcek, vývojem software, textilní výrobou nebo výrobou zemědělských strojů.

V dotazníkovém šetření respondenti odpovídali na otázku jaká je pozice firmy na trhu dle svého sebehodnocení. Teritoriální působnost firmy na zahraničních trzích souvisí s konkurenceschopností produktů firmy na mezinárodních trzích, firemní strategii nebo překážkách, které brání vstupu na daný trh. Export na světové trhy je však pro firmy výraznou motivací a hnacím motorem k inovacím. Dle sebehodnocení respondentů se za globálního hráče na trhu považuje pouze jedna šestina dotázaných firem. Do této kategorie spadá výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení (20% tržní podíl), textilní výroba (10% tržní podíl) a zpracování dřeva a dřevěných výrobků (70% tržní podíl). Více než pětina dotázaných firem se řadí k pěti největším výrobcům v Evropě. Oborové členění těchto firem zahrnuje zpracování dřeva a výroba dřevěných výrobků se 70% tržním podílem na evropských trzích, následuje oblast výroby elektronických komponentů pro průmysl se 60% tržním podílem. Zbývající obory, ke kterým patří potravinářství, výroba dílů pro automobilový průmysl a výroba lékařských zařízení a pomůcek mají na evropských trzích podíl v rozmezí 15 % - 30 %. Téměř polovina všech dotázaných firem se zařadila k jedněm z pěti největších prodejců v ČR. Do této skupiny patří firmy podnikající v elektrotechnickém nebo strojírenském oboru, výrobci dílů pro automobilový průmysl, výrobce zdravotnických pomůcek, softwarové firmy nebo subjekt s výzkumnými aktivitami v zemědělství.

Firemní vize a strategie výrazným způsobem ovlivňují dlouhodobý rozvoj každé firmy. Vize tvoří základní mantinely, ve který se firma pohybuje. Další ze zjišťovaných otázek v dotazníkovém šetření tak byla zaměřena na aspiraci firmy k růstu její velikosti. Nadpoloviční většina dotázaných firem (61,3 %) nepočítá s nárůstem počtu zaměstnanců a růst zisku chce dosahovat jinými prostředky. Zhruba třetina firem plánuje zvýšit své výkony a zvýšit počet zaměstnanců s tím, že mají stanoven horní hranici počtu zaměstnanců, kterou nehodlají překročit. Pouze 6,5 % firem nehodlá svůj růst omezovat a mají ambice rozšiřovat firmy v rámci globálních trhů.

Hodnocení firem z pohledu inovační kapacity je jeden z klíčových ukazatelů, který vypovídá o dalším možném růstu krajské ekonomiky. Pozitivním výsledkem je, že 87 % dotazovaných uvedlo, že realizuje vlastní výzkumné a vývojové aktivity. Téměř polovina všech dotázaných (48,4 %) uvedla, že výzkum a vývoj realizuje pouze v rámci řešení zakázek pro klienty. Nejzajímavější skupinou jsou firmy, které realizují vlastní výzkum a vývoj nad rámec řešení zakázek. Tato skupina firem tvoří 38,7 % výběrového souboru dotazníkového šetření. S firemními aspiracemi k inovacím dále souvisí otázka ambice firmy k vůdcovství v daném oboru. Na základě informací z rozhovorů byly identifikovány tyto typy firem z hlediska jejich inovačních aspirací: Lídr – firma, která udává trendy a změny na světovém trhu, které následuje konkurence. Následovatel – firma, která se snaží rychle reagovat na kroky lídra, být s ním v popředí trendů a změn na trhu. Optimalizátor – firma, která své inovační úsilí zaměřuje na maximální efektivitu a snižování nákladů, často nákupem cizí technologie. Průkopník – firma, která usiluje o zcela nová řešení potřeb/problémů zákazníků; konkurence na trhu není žádná nebo jen několik málo subjektů. Téměř polovina dotázaných firem (45,2 %) se vidí v roli optimalizátora a nemá ambici být v popředí změn na světových trzích. Naopak nejzajímavější skupinou jsou firmy, které tuto ambici mají a jasně deklarují zájem být hybatelem změn v oboru svého podnikání. Jako lídr se vidí 16 % dotázaných firem. Následovatelem lídrů se vidí dalších 16 % oslovených. Za průkopníky ve svém oboru se považuje necelých 10 % firem. Zhruba 13 % firem nerozhoduje o vlastních výzkumných a vývojových aktivitách a v této oblasti je podřízeno jinému subjektu.

Doporučení dotázaných firem směrem ke Královéhradeckému kraji se nejvíce týkala oblasti školství a dopravní infrastruktury. Ve 45 % respondenti uvedli, že Královéhradecký kraj by se měl věnovat aktivitám spojeným s kvalitnější přípravou žáků na budoucí povolání. Za klíčové považují především to, aby optimalizace krajského školství vycházela z kvalitně zpracovaných analýz potřeb trhu práce, dále aby kraj lépe podporoval technické vzdělání a vzdělávání v oblasti informačních technologií a do oblasti školství zavedl motivační prvky (v rámci financování škol). Oblast dopravní infrastruktury se vyskytovala jako druhá nejčastější (35 % odpovědí). Respondenti by uvítali zlepšení krajské dopravní infrastruktury jako celku, ale poukazovali také na konkrétní problémy, mezi které patří například neudržitelný stav dopravy kolem velkých výrobních podniků zaměstnávajících tisíce pracovníků. Ve 3 % případů zmínili respondenti potřebu zpracování přehledu výzkumných organizací, které by byly ochotné zapojit se do vývoje nových výrobků. V rámci oblasti zdravotnictví bylo zmíněno logistické zajištění zdravotnické péče v kraji.

Další otázka dotazníkového šetření byla směřována na oblast lidských zdrojů. Firmy mají nejvíce problémů s nedostatkem pracovníků na všech pozicích (uvedlo 48 % respondentů). V menšině firem pak chybí výlučně dělnické profese (6 %) a technicky vzdělaní lidé (3 %). Poměrně významná část firem (42 %) uvedla, že v oblastí lidských zdrojů problémy nemá.

Poslední prezentovaný výstup dotazníkového šetření se týká problémů, které firmy řeší v rámci inovačních procesů. Za první dva aspekty byly označeny nedostatek lidských zdrojů (45 %) a nedostatek financí pro realizaci inovací (19 %). K dalším problémům patří neochota výzkumných organizací spolupracovat s firmami na inovačních projektech nebo míra autonomie v rozhodování o inovacích ve firmě (oba aspekty zastoupeny 6 %). V menší míře (3 % firem) pak byly uváděny problémy související s tlakem konkurence, diskontinuitou dotačních titulů, byrokracií dotací nebo s nejasnostmi ohledně uplatňování daňových odpočtů na výzkum a vývoj.

Přeskočit na hlavní navigaci