Věda, výzkum, inovace v kraji

Veřejná výzkumná sféra je zaměřena především na life sciences (lékařské obory, vývoj léčiv), s důležitým podoborem ve formě vojenského výzkumu a dále na zemědělský výzkum a ICT. V menší míře je skrze pobočky veřejných výzkumných organizací zastoupen výzkum v oblasti gnotobiotiky, lesnictví, radiační ochrany a živočišné výroby. Výzkumné organizace spolupracují v regionu s několika podniky, které působí ve shodných oborech, ve kterých si našly specifické niky a vykazují vysokou výzkumnou/inovační aktivitu. Těchto firem je v kraji stále přítomno podkritické množství, což vede ke spolupráci krajských výzkumných organizací s firmami především mimo Královéhradecký kraj. Ve firemní sféře je podstatná část výzkumných a vývojových aktivit realizována v oborech elektro/elektrotech/ICT, automotive, strojírenství, textil, pryž/plast. I když dochází k postupnému zlepšování, stále se mnoho podniků pod zahraniční kontrolou soustředí na aktivity s nižší přidanou hodnotou v nižších patrech hodnotového řetězce. Velké podniky pod domácí kontrolou s výdaji na výzkum a vývoj jsou přítomny v oborech, jako je textilní průmysl, strojírenství mimo automotive, ICT, obalové technologie nebo elektronika. Obecně podniky v kraji málo spolupracují s krajskými výzkumnými organizacemi buď z důvodu různého oborového zaměření, nebo nemají strategii založenou na VaV, ale spíše založenou na zvyšování produktivity a spolupracovat s výzkumnými organizacemi tak de facto nepotřebují. Z hlediska dlouhodobé strategie udržitelného rozvoje a s nástupem znalostní ekonomiky je ale tato podniková strategie nepostačující a povede k intenzivnější orientaci na systémový výzkum/vývoj se zapojením multidisciplinarity řešení.  Aktivněji je tak realizována spolupráce firem se středními školami než s vysokými školami v kraji, jelikož v kraji nejsou přítomny vysokoškolské obory technického směru.

Výdaje na výzkum a vývoj v Královéhradeckém kraji rostou, doposud však patří k nejnižším v České republice. Největší podíl výdajů byl realizován podnikatelským sektorem. Veřejné výzkumné organizace realizují výdaje na výzkum a vývoj často z evropských dotačních zdrojů. Obecně je nízká účast organizací z KHK v prestižních mezinárodních programech (např. Horizont 2020). I přes pozitivní vývojový trend v počtech zaměstnanců ve VaV v Královéhradeckém kraji, kdy se ve všech sektorech za posledních deset let počet zaměstnanců VaV téměř zdvojnásobil, patří kraj spíše k průměrným až podprůměrným krajům. Nejvíce zaměstnanců VaV v kraji pracuje v průmyslu a stavebnictví, dále ve vzdělávání a informačních a komunikačních činnostech. Z hlediska vědních oblastí nejvíce zaměstnanců pracuje v přírodních vědách. V kraji pracuje v mezikrajském srovnání nízký podíl specialistů v oblasti vědy a techniky. Přes 90 % VaV pracovišť v kraji působí v podnikatelském sektoru, zbytek rovnoměrně v sektoru vysokoškolském a vládním sektoru. Tematicky jsou nejvíce zastoupena pracoviště v oborech přírodních/technických věd.

K dalším statistikám, které vypovídají o rozvoji inovačního prostředí kraje, patří patentová aktivita subjektů působících v regionu. Počet udělených patentů v Královehradeckém kraji klesá jak absolutně, tak v mezikrajském srovnání. Nejvíce patentů přihlašují podniky, o poznání méně pak fyzické osoby a výzkumné organizace. Subjekty rovněž využívají ochranu pomocí užitných vzorů, kde se Královéhradecký kraj rovněž pohybuje pod průměrem České republiky. Prostřednictvím užší spolupráce firemní sféry s výzkumnými organizacemi zvyšují firmy svoji technologickou úroveň. Komercializace duševního vlastnictví výzkumných organizací tak přímo podporuje inovační potenciál firemní sféry. Finanční zhodnocení duševního vlastnictví výzkumných organizací probíhá např. prostřednictvím licenčních smluv, prodejem duševního vlastnictví, podílu na spin-off společnosti apod. Proces komercializace výsledků výzkumu a vývoje je podporován zřízenými centry transferu technologií. Tato centra poskytují komplexní podporu procesu komercializace výsledků výzkumu a vývoje. V Královéhradeckém kraji působí při Lékařské fakultě v Hradci Králové a Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové Centrum pro přenos poznatků a technologií. Jako společné pracoviště pro výzkumníky Fakultní nemocnice Hradec Králové, Univerzity Hradec Králové a Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany vzniklo v roce 2012 ve Fakultní nemocnici Hradec Králové Centrum transferu biomedicínských technologií.

Přeskočit na hlavní navigaci